Carlos Jaramillo ze Smithsonian Tropical Research Institute spolu s Jonathanem Blochem z University of Florida odhalili fosilii největšího známého hadu, jaký kdy na naši Zemi žil. Před šedesáti miliony let obýval oblast dnešní severní Kolumbie. Titanoboa cerrejonensis dorůstal délky 13 m a vážil přes 1.100 kg. K nálezu došlo k povrchovém uhelném dole Cerrejon v kolumbijském departmentu Guajira. Pro srovnání, při rozsáhlém průzkumu provedeném ve Venezuele, při kterém byly studováno 1.000 anakond (Eunectes murinus), dosáhla největší z nich délky 5,2 m a vážila 45 kg. Jedinci delší než 7 metrů jsou extrémně vzácní.
Podle Gordona Lova z University of California v Riverside může přítomnost 24-isopropylcholestanu v 635 milionů let starých usazeninách v dnešním Ománu může naznačovat, že v té době se na Zemi poprvé objevily nejstarší známí živočichové, mořské houby třídy Demospongia. Ve starších vrstvách se nenachází a zároveň patří ke sloučeninám typickým pro metabolismus zmíněných hub.
Po důkladném průzkumu fosílií velrybího samce a březí samičky druhu Maiacetus inuus, které byly nalezeny před několika lety na území Pákistánu, usoudil tým pod vedením Philipa Gingeriche z University of Michigan, že vzhledem k poloze plodu musel porod probíhat na pevné zemi. Na rozdíl od všech ostatních savců, u mořských savců vystupuje při porodu hlava jejich mláďat jako poslední část těla. Kdyby tomu bylo jako u ostatních savců, kdy hlava vychází nejdřív, mládě by se utopilo ještě před dokončením porodu. Ze stavby koster nalezených fosílií jednoznačně vyplývá, že tehdejší velryby byly přizpůsobeny pohybu ve vodě. Byly tedy jakýmisi obojživelníky, kteří žili na rozhraní vody a souše.
Společná australsko americká expedice vedená Jessem Adkinsem z California Institute of Technology a Ronem Thresherem z australského CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) zkoumala mořské dno jihovýchodně od Tasmánie. V hloubce okolo 2000 m se podařilo nalézt dosud neznáme typy společenstev i nové druhy korálů.
Pro změnu útvary, které byly pokládány za fosilizované zbytky červů kroužkovců identifikoval tým Federica Krauseho z University of Calgary jako zkamenělé otvory, kterými před 70 miliony let unikal methan skrz mořské dno, kterým v té době byla oblast jižně od Denveru.
Zoologům se podařilo nafilmovat a odebrat vzorek DNA zvláštního savce štětinatce haitského (Solenodon paradoxus), který žije pouze na ostrově Haiti. Přestože byl objeven na konci 19.století, pozornosti vědců dlouho unikal, protože jde o velmi plachého nočního tvora. Společně s příbuzným druhem žijícím na Kubě je to jediný savec, který má jedovaté zuby pro lov i souboje.
